Jak dítě naučit chodit na nočník

Jedním z nejdůležitějších kroků v životě každého drobečka je přechod z plínek na nočník či záchod. Rodiče jsou ovšem s tím, jak poznat, zda už přišel ten správný čas, často bezradní. V našem článku najdete krok za krokem, jak se na tento běh (někdy na dlouhou trať) řádně připravit.

První známky toho, že dítě začíná svůj močový měchýř a střeva ovládat, se sice mohou objevit už po 12. měsíci života, ale na nočník se drobotina většinou naučí chodit až v rozmezí 1,5 roku až 3 let. Víme, jde o poměrně dlouhé rozmezí, ale věc se má tak, že každé dítě je jiné, jinou rychlostí se vyvíjí a proto neexistuje přesná doba, kdy byste u vaší drobotiny měli začít odbourávat plenky a učit je zvykat si na nevábnou plastovou nádobu.

Existuje ovšem pár znaků, dle kterých poznáte, že se ten správný čas nejspíše blíží. Ty jsou následující:

Vaše dítě umí splnit jeden nebo dva jednoduché pokyny.
Vydrží být suché alespoň dvě hodiny během dne, nebo má suchou plenku po probuzení.
Ve špinavé plence se cítí nepohodlně a chce přebalit.
Jeví o nočník zájem a sleduje, jak chodí na toaletu ostatní.
Chce nosit spodní prádlo pro velké děti.
Chce Vám udělat radost a je samostatnější.

Přechod z plen na nočník či záchod je přirozený proces, který nelze urychlit a proto je nejlepší počkat, než si váš miláček sám začne „říkat“. Místo nucení, protože už prostě „přišel čas“, je proto nejlepší nastavit podmínky tak, aby se to vaše dítě mohlo naučit samo. Vaším cílem je, aby to bylo tak jednoduché a snadné, jak je to možné ve formě drobných úkolů a dovedností. Ty vám vysvětlíme v následujících bodech.

Krok za krokem z plenky na nočník:

Začněte tím, že budete o používání nočníku s dítětem mluvit. Čtěte obrázkové knížky s danou tématikou, ukazujte mu, jak nočník používá panenka, nebo plyšák. Tuto hru většinou děti zbožňují.

Nejvíce se děti učí pozorováním a následným kopírováním. Mluvte o tom, co děláte na záchodě. Říkejte mu, kam jdete a proč. Nechte dítě dívat se. Obzvlášť u chlapců pomůže, pokud budou moci sledovat jiné chlapce, jako třeba staršího sourozence, nebo svého otce na záchodě. Mnohdy se dokonce stává, že chlapci chození na nočník přeskočí a stojí před mísou „stejně jako táta“.

Doporučujeme mít nočník v každé koupelně domu, aby mohly děti procvičovat sezení kdykoliv budou chtít, zatímco vám budou dělat společnost v koupelně.

Neuspěchejte začátek a nejprve nechte dítě nasedat na nočník plně oblečené. Tím si vytvoří svalovou paměť a při častém sedání na nočník se tam bude cítit pohodlně.

Nechte ho si při sezení na nočníku hrát. Připravte dítěti k nočníku nějaké dětské knížky či obrázky. Hrajte s ním slovní hry, zpívejte. Vyberte nočník, který bude vaše dítě bavit. Může mít obrázky, vypadat jako trůn či dokonce vydávat zvuky. Nikdy ale nenuťte dítě sedět na nočníku proti jeho vůli a násilně ho na něj neposazujte.

Jakmile si dítě zvykne sedět na nočníku oblečené, pravidelně se ho ptejte, zda si tam náhodou nechce sednout nahé. Někdy řekne ano, někdy řekne ne. Nedělejte z toho žádnou vědu, vaším cílem je, aby se cítilo hlavně pohodlně. Dítě musí být schopné strávit na nočníku dost času, aby byla šance, že se podaří nechat něco vyjít.

Jakmile se sezení na nočníku stane pro dítě naprostou samozřejmostí, vyprazdňujte pokaždé obsah pleny do nočníku. Vysvětlete dítěti, že jeho tělo každý den dělá bobek a ten, že patří do nočníku. Řekněte mu, že pokaždé, když ho to začne tlačit v bříšku, může čůrat a kakat přímo do nočníku.

Pokud se dítěti podaří vyčůrat nebo vykakat do nočníku, pochvalte ho za to. Především zpočátku nespěchejte a nechte dítě na nočníku, jak dlouho jen chce. Teprve potom mu pomozte s vyprázdněním nočníku do záchodu a nechte ho spláchnout. U chlapců mohou s čůráním pomoci hry s mířením na terč namalovaným uvnitř nočníku.

Pokaždé, když dítě použije nočník, oslavte to spolu třeba písničkou, tleskáním nebo průvodem po bytě. Tím dítě namotivujete k jeho používání. Zda nočník opakovaně použije nebo ne, je už jeho volba. Když bude cítit tlak, může z toho být ve stresu, jelikož si ještě není jisté, zda to zvládne.

Vždy se zeptejte, zda dítě náhodou při sezení na nočníku nechce soukromí a klid. V případě, že ano, pomozte dítěti sundat plenku či oblečení a odejděte na chvíli z koupelny.

Směřujte dítě vždy do koupelny už od plínek a vysvětlete mu, že potřebu bude vykonávat vždy tam – zkrátka mu vytvořte návyky, že musí chodit na záchod/do koupelny. Pokud na dítěti poznáte, že tlačí, odveďte ho do koupelny a nechte mu tam soukromí. Později si dítě samo začne říkat, že chce jít do koupelny, nebo tam začne rovnou chodit.

Buďte otevření, pokud dítě bude chtít používat velký záchod. Většině dětí více vyhovuje nočník, protože jim umožňuje zaujmout podobnou pozici jako při kakání na bobku (v dřepu) a někdy se také bojí pádu do velké záchodové mísy či splachování. Jiné děti ale budou chtít rovnou používat záchod jako jejich rodiče. Pak jim to umožněte a co nejvíce usnadněte. Pomoci vám může malé vkládací prkénko, které přizpůsobí velikost otvoru a nízká stolička před záchodem.

Zkuste najít pravidelné časy, kdy zkusíte použít nočník. Může to být první věc, kterou půjdete udělat po spaní nebo po snídani, svačině, obědě apod. Toto pravidlo platí i pro vás, posaďte se na záchod spolu s dítětem a jděte mu příkladem.

Až přijde čas na spodní prádlo, nechte dítě, ať si ho v obchodě vybere samo a nechte ho rozhodnout, kdy si ho oblékne.

Ve chvíli, kdy se rozhodnete dítěti odebrat pleny definitivně, musíte být připraveni na "nehody". V případě, že se dítě počůrá nebo pokaká, nevyjadřujte pokud možno žádné zklamání. Vaše dítě se pak může rebelsky stavět proti vám nebo to vzdát. To celý proces učení zbytečně zpomalí a protáhne. Reagujte chápavě a ujistěte dítě, že se nic neděje a že se "nehody" prostě občas mohou stát.